Po Konci- Nabídka, která se neodmítá

14. ledna 2015 v 21:01 | Keller |  Po Konci

Nabídka, která se neodmítá

Turčík mi dal fotku dívky. Řekl mi její jméno, ale já ho neposlouchal a jen jsem zíral na krásnou dívku na fotce. Dlouhé blonďaté vlasy jí stékaly na ramena. Byla to úřední fotka ale její úsměv byl zářivý jako blesk. Měla nádherné zelené oči kterými sledovala fotoaparát před sebou. Šum Turčíkova hlasu mě slušně řečeno rušil a tak jsem zvednul oči z fotky a začal opět věnovat pozornost okolnímu světu.
"Líbí se ti co?" Usmál se a pokračoval: "Nejsi jediný, ti bastardi ti při jednom z výjezdů pro zásoby unesli ze sběračské skupiny. Vlastně ani nevíme jestli je pořád na živu ale nejspíš ano a jediné info které máme je že je někde v tom táboře." Fotku jsem si zasunul do prsní kapsy z vnitřní strany kabátu. Přemýšlel jsem nad nabídkou kterou jsem dostal. Byla tu ale ještě jedna otázka: "Proč zrovna já? Proč myslíte že zrovna já to zvládnu? Nikdy jsem nikoho nezabil, sice umím střílet¨, ale jak víte že proti nim budu mít vůbec nějakou šanci? Ale řekl jsem jen: " Jak že se jmenuje?"
"Klaudie, je to fakt pěkná holka, měla by být o něco mladší než ty, asi o dva roky mám pocit? No zkrátka je za to moc pěkná sumička a jsi první komu to chci svěřit. Vím že to dokážeš. Jediné co po tobě chci je abys ji dostal z tábora na tohle místo." Ukázal tlustým prstem na místo několik kilometrů daleko od tábora. Byla tam lesní mýtina, podle mapy tam bývala asfaltová cesta.
Spolu s tebou tam pošlu další čtyři chlapi kteří ti pomůžou. Už teď jsou na tom místě a čekají. Synku, já vím že to zvládneš. A až to zvládneš tak už v životě nebudeš muset hnout prstem."
Nejistota mne opustila jako mávnutím čarovného proutku. Najednou jsem si sebou byl tak jistý že jsem se nezmohl na nic jiného než na kývnutí hlavou. Vzal jsem darovanou pušku a mapu a šel se připravit. Do batohu jsem hodil vše co bych mohl potřebovat. Vyleštil jsem zorníky plynové masky abych přes ně viděl co nejlépe a potom si ji před východem ven nasadil. Vylezl po žebříku ze sklepa a pořádně vydechnul a pořádně nadechnul. Maska fungovala. Naposled jsem se ohlédnul na jednou z mála bezpečných míst. Čas vyrazit, do soumraku není daleko.
Procházel jsem zničenou vesnicí. Nebesa zakrývaly ocelové mraky, ale slunce svítilo i skrz a vytvářelo zvláštní šero a okolní svět zase vypadal smutnější než je. Všechno bylo zničené, ale my přežili tak proč toto vítězství neslavit? Kostlivec opřený o vchodové dveře bývalé a rozpadlé hospody jakoby mi něco připomněl.
Pevně jsem si znovu utáhnul popruhy plynové masky. Byla to M10M stará česká maska s filtry v lícnicích. Což ji dělalo v podstatě nemožnou pro rychlou výměnu filtrů.
Vycházel jsem z vesnice směrem k lesu a tak jsem sundal pušku ze zad, pevně ji uchopil a odjistil. Cesta bude dlouhá a musím spěchat. Cestou třeba najdu nějaké místo kde se přes noc schovám. I když se svět zničený atomovou válkou zdál mrtvý a prázdný (a to tady ani žádné nespadly) tak věřte že nebyl. Smečky divokých psů byly to nejmenší nebezpečí jaké vás mohlo napadnout. Ty nejhorší děsy, z nočních můr jako vytržené vycházeli po soumraku na lov. A nejhorší z nich byli šediváci. Nikdo v podstatě neví jak takový šedivák vypadá. Nikdo totiž setkání s ním nepřežil. Kdysi jeden stalker jednoho postřelil brokovnicí. Kus šedé nohy zůstal na místě ale ta příšera statečného stalkera odvlekla bůh ví kam zanechávající kus vlastní haksny na místě. Podle toho dostal také jméno.
"Kampak kráčíš kšatrijo?" Pronesl hluboký hlas znící v lese zamnou. " Neotáčej se, příteli. Nerad bych s tebou soupeřil. Odpověz mi první na otázku prosím."
Udělal jsem jak žádal, nakonec co jiného mi zbylo.

"Mám za úkol dorazit do tábora banditů a dostat odtud jednu dívku."

Děkuju za přečtení a omlouvám se že články nejsou tak často jak bych chtěl. To víte... pololetí :D
Pokud stojíte o pokračování dejte mi prosím vědět v anketě.
Zdárek:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Měli byste zájem o pokračování Po konci?

Ano 100% (4)
Ne 0% (0)

Komentáře

1 Kikča Kikča | E-mail | Web | 14. ledna 2015 v 21:43 | Reagovat

Ty si asi kleduješ o facku :-D jasně že chci pokračování a to šupem! :-D xD
Proč já nemám tak zatraceně dokonalej talent na psaní :( :-D

PS. Si si jistý že nechceš spřátelit, protože.. prostě protože se mi tvůj blog zatraceně hodně líbí :-D

2 Keller Keller | Web | 14. ledna 2015 v 21:54 | Reagovat

[1]: Napsal jsem ti na tu stránku :D

3 Kikča Kikča | E-mail | Web | 14. ledna 2015 v 23:36 | Reagovat

[2]: A já tě samozřejmě beru :-DD

4 Elis Elis | Web | 17. ledna 2015 v 6:45 | Reagovat

Krásné a zároveň znepokojující a o to více lákavé... píšeš moc hezky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama