Bezejmenní

2. ledna 2015 v 23:42 | Keller |  Povídky
Hustě prší a boty se boří do bahna. Fouká studený vítr chtějíc rozhýbat listí ale nezbyly zde již stromy. Nepřestávající déšť a krupobití šrapnelů je roztrhalo na cucky a tak nezůstalo nic než zmučená krajina. Kolem nich tisíce mužů utíkají na místo které chtějí dobít. Ví že je prázdné, ví že minomety zabily každého kdo by tam mohl být a tak jistě kráčejí když skáčou ze zákopu do zákopu. Zastavili se v jednom z nich. Jsou promočení je jim zima a mají ukrutný hlad a chuť jít domů. Bezejmenní bratři odvážně svírající svou pušku ale mají strach, i když ví že tam nahoře nikdo nezbyl.
Zvedá se vítr a déšť se valí ještě víc. Z dálky se ozývá bouře a muži jsou připravení.
Ozve se zapískání píšťalky a muži se vyvalí ze zákopů jako hejno vran. Běží k dalšímu a nic je nemůže zastavit. Zastavit ty tisíce mužů. Vidím tváře mladíků, starců. Jeden mohl být učitelem, druhý továrníkem ve válce si však byli rovni. Každý stejnou uniformu a každý stejný úděl. Dobít další metr dobít další zákop. Zemřít.
Už jsou skoro na kopci a těší se že přežijí další den. Mýlí se.
Ze zákopů na kopci, zvednou se jen černé přilby. Stovky černých přileb s kovovými trubkami tam kde by měly být obličeje a Německé kulomety protnou to zdánlivé ticho. Trhají těla a ta těla křičí. Křičí bolestí když padají k zemi. Když jejich krev barví zem.
Slyším jejich duše jak pláčou jak pláčou nad svým skonem. Jak chtěli domů ale ne teď už domů nepřijdou .
Kulomety se nezastavují a stejně tak ani muži běžící na kopec. Tisíce jich běží a tisíce jich padnou a zbyde jen krvavě rudá zem.
Nebojte se braši já tu s vámi jsem. Nosím černý šat a mou společnicí kosa jen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sárča Sárča | Web | 3. ledna 2015 v 0:03 | Reagovat

Opravdu silný příběh, až se mi zatajil dech. Píšeš opravdu dobře, jen tak dál!)

2 Keller Keller | 3. ledna 2015 v 0:08 | Reagovat

Jsem moc rád že se líbí. Možná ještě za chvíli pustím něco dalšího. První musím vyřešit to proklaté pozadí! :D

3 jsemany jsemany | Web | 3. ledna 2015 v 0:09 | Reagovat

Aaale, můj skvělý přítel se zařadil mezi blogovou rodinu! Krásný článek pro úvod jsi vybral, jen co je pravda. x)

4 Kikča Kikča | E-mail | Web | 12. ledna 2015 v 12:22 | Reagovat

Ty vole... :O Naprosto dokonalý! Po dlouhé době vidím někoho, kdo není holka a píše tak skvělé příběhy! :O Máš talent! :-) :O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama